„Otevřené sbírky“ [1] informují již počtvrté o stavu digitalizace v muzeích a galeriích České republiky. Jelikož se jedná o oblast, které se profesně věnuji již několik let (dříve jako kurátorka Muzea umění Olomouc, nyní jako konzultantka Axiell Czech Republic) sleduji tento projekt s velkým zájmem. Nezajímá mě však tolik nárůst počtu online přístupných předmětů – dle výroční zprávy z roku 2023 činí nárůst 35% (na jaře roku 2022 to bylo 11%), jako kritéria pro vyhodnocování dat. V tomto komentáři se proto vyjádřím k metodice průzkumu s cílem vysvětlit, proč je v současné době stále obtížné takovou analýzu provést a jak by bylo možné tuto situaci zlepšit.
„Jako online zpřístupněný artefakt se v tomto průzkumu považuje položka zařazená do online katalogu obsahující digitální reprodukci (například fotografii, sken, video apod. bez ohledu na technickou kvalitu) a inventární číslo.“ [2]
Toto základní kritérium uvádí v metodice průzkumu autoři výroční zprávy. Dle mého názoru však nelze při posuzování stavu digitalizace muzejních a galerijních sbírek opomíjet technickou kvalitu. Digitalizaci sice lze provádět bez formálního stanovení technických parametrů, ale výsledky pak jsou často nahodilé a obtížně reprodukovatelné. Nejsnáze můžeme tento nesoulad pozorovat v případě online zpřístupnění sbírek veřejnosti (např. prostřednictvím eSbírek nebo webového portálu dané instituce). Při procházení jednotlivých portálů stále poměrně často narazíme na nekvalitně provedené digitalizáty. Nejzávažnější problém většinou představují neostré skeny/fotografie prezentované formou malého obrázku bez možnosti zvětšení. Proč k tomu dochází, když je vysoká kvalita obrazového materiálu pro prezentaci tohoto typu klíčová?
Co se týče finanční podpory digitalizace, zaznamenaly instituce zlepšení. Nicméně, v oblasti lidských zdrojů se dlouhodobě potýkají s nedostatkem odborných pracovníků. Za největší problém však pokládají nedostatek metodické podpory ze strany MK ČR. Naštěstí postupně přibývá projektů,[3] které se snaží z této situace najít východisko. Díky tomu mohou představovat příklad dobré praxe pro další muzea i galerie. Dobrým partnerem pro ně mohou být také knihovny, které již mají tento proces po technické stránce velmi dobře zvládnutý. Pokud se totiž instituce může opřít o své vlastní strategické dokumenty (institucionální strategie digitalizace, vnitřní digitalizační směrnice aj.), zajišťuje pro jednotlivé předměty odpovídající způsob digitalizace (např. z hlediska charakteru a stavu předmětu) a produkuje konstantně kvalitní data různých mediálních formátů i metadata pro různé účely (např. prezentace, výzkum, archivace). Chrání tak nejen předměty jako takové, ale i finance, které do tohoto procesu vkládá. Navíc se často nejedná pouze o finance z jejího rozpočtu, ale také o finanční prostředky získané z různých dotačních programů (např. programy MKČR, IROP, Fondy EHP a Norska aj.). Důležitost dokumentů tohoto typu potvrzuje i to, že vypracování strategie digitalizace tvoří jednu z podmínek pro přidělení finanční podpory pro digitalizaci sbírek.[4]
I když tedy podle výše jmenované výroční zprávy digitalizace sbírek jednotlivých muzeí a galerií v ČR postupuje kupředu a každým rokem se zlepšuje (78 % muzeí zaznamenalo oproti loňskému roku zlepšení podmínek pro digitalizaci sbírek) neplyne z toho, že dochází i ke zlepšování míry digitálního zpracování sbírek. Vzhledem k tomu pokládám za důležité začlenit toto kritérium také do hodnocení stavu digitalizace a nehodnotit tak pouze kvantitu, ale zejména kvalitu digitalizace našeho kulturního dědictví.
[1] Otevřené sbírky. Zpráva o digitalizaci a zpřístupňování kulturního dědictví v České republice, 2023. Dostupné z: https://otevrenesbirky.cz/?fbclid=IwAR0KHGApEtaotaOXgYXQ4uEUh911SsXG5CwYRv_DdxwPM7nKrtneZfJdN8Q
[2] Viz Otevřené sbírky (pozn. 1)
[3] Viz např. projekt Muzea umění Olomouc, Nahráno-Otevřeno: Digitalizace, zpřístupnění a edukativní využití uměleckých sbírek v paměťových institucích, 2019-2024. Dostupné z: https://loaded-open.eu/cs/
[4] Viz např.: Výzva Digitalizace kulturních statků a národních kulturních památek I, iniciativa Digitalizace kulturního a kreativního sektoru, Národní plán obnovy
